Lepší název této stránky by asi byl - moje hraní si. Právě o tom to je. Jednou z mých specialit je to, že si strašně rád hraju, v tom původním dětském smyslu slova. Obvyklé zábavy jako je hraní volejbalu, chození do hospody nebo do kina mě zdaleka tolik nebaví.
Velkou realizační nevýhodou hraní je, že si člověk většinou nevystačí sám. Já jsem měl v tomhle docela štěstí. Moje hrací touhy začali hned po oficiálním konci dětství a nejdřív jsem si je vyplňoval coby instruktor na táborech, poté trochu i se svojí gymnazijní třídou, kamarádama a našema zobáčkama.
Po příchodu do Prahy jsem potkal Děsír a jako účastník a později organizátor jsem s hrál s ním. Hodně srandy jsme si užívali i v rámci 17.patra. Jak si moji vrstevníci postupně hledali výnosná a časově náročná zaměstnání, sílilo moje zaujetí pro Děsír a opět pro děti, které teď už nemám na hraní jenom na táboře ale i v průběhu roku.
Pokud si chcete taky hrát tak si můžete přečíst:
Stránku Děsíru - Dětí sídelní recese, organizace pro pořádání recesních her v Praze a okolí.
Děsír po mém odchodu z Prahy přestal hry organizovat, ale přesto tam najdete tam pravidla her, připravované akce a informace o starých akcích, spolu s historií, adresami aktivních členů apod.
Stránku MiniDěsíru - dětské odnože Děsíru, která vznikla z dětí, která s námi jely předloni na tábor.
Najdete tam pravidla her a hlavně příběh, který s náma děti už skoro dva roky prožívají.
Jak vymýšlím hry - zamyšlení nad tím, jak se dají vymýšlet nové hry. V podstatě to nic není.
 |
Poslední změna |  |