Tématické bloky, jak zní oficiální název, přinesl zřejmě jako určitý typ uplatnění projektové metody výuky na školu současný ředitel. Jedná se o několikadenní kurs (letos dvoudenní), který se má zabývat nějakým tématem v minimálním rozsahu 4 hodiny denně. Podstatným nedostatkem této akce je fakt, že se koná na úplném konci roku po uzavření známek, kdy už všichni myslí jenom na prázdniny a většina studentů i učitelů je bere spíše jako způsob, jak překlepat těch několik dnů, kdy už se stejně nedá učit, ale děti ještě musí chodit do školy. Tomu odpovídá jednak zaměření některých kursů i skutečnost, že od studentů není vyžadován žádný výstup.
Poprvé jsem nápad na tento blok dostal, když jsem na kabelovce sledoval pořad Souvislosti. Jedná se o trochu ujetý program, kde se autor snaží dokázat, že v historii lidstva a vědeckého pokroku souvisí všechno se vším (například renesanční zahrady s objevem karburátoru apod.). Způsob, kterým to autor James Burke dělá mi přijde trochu násilný (asi mám jiný požadavek na „souvislost“), ale když jsem sehnal jeho zlevněnou knížku Efekt Tivoli se zájmen jsem si ji přečetl (je zajímavá, napsat ji muselo dát strašně práce, ale asi si z ní moc nezapamatujete).
Každopádně myšlenka, že všechno souvisí se vším je mi blízká a napadlo mě, že daleko přínosnější než kurs vyhledávání na internetu (navíc těžko realizovatelný s naším školním připojením) by mohl být kurs o srovnávání fakt v hlavě.
Definitivně jsem se rozhodl, když se jedna moje studentka (v dané třídě výsledkově jedna z pěti nejlepších) vrátila z přezkoušení z biologie (zřejmě na jedničku), ve kterém ztroskotala při zkoušení z krevních skupin na otázce po univerzálním dárci a příjemci. Což je pro mě (ač biologie patří mezi mé slabiny) dost šokující, protože ač si to nepamatuji, po půl minutě přemýšlení najdu správnou odpověď (ve skutečnosti je úplně zbytečné si to pamatovat). Věnovali jsme problému asi pět minut fyziky a dost mě dostalo, že se v dívčí polovině třídy nenašel nikdo, kdo by o tom uvažoval jako já (popsáno v přednášce jako ilustrativní příklad).
Tak vznikl blok „Souvislosti“. Jeho náplní mělo být odhalování souvislostí mezi tím, co se studenti učí, v rámci předmětů i mezi předměty, proto, aby si toho nemuseli tolik pamatovat, proto aby chápali, proč se věci dějí tak jak se dějí. Závěr měl být okořeněný rozborem nesmyslů, které se objevují v „seriózních“ novinách, a ukázka „reality cracking“ (odhalování skrytých vlastností nebo významu skutečnosti).
Přípravu zkomplikoval fakt, že místo toho, abych doma procházel učebnice, tak jsem doma pečoval o mimino, protože Vendula ležela v nemocnici. Na což doplatila nejvíc chemie s biologií (protože jsem spoléhal trochu i na její pomoc), ale vlastně všechno vzadu. Rozbor novin jsem nakonec vůbec nestačil připravit. Zklamali navíc i kamarádi, které jsem požádal o pomoc při hledání pěkných souvislostí.
Zájem nebyl příliš velký, úspěch se z mého pohledu příliš nedostavil. Každopádně samotná myšlenka mi přijde pořád dobrá a užitečná, takže jsem se rozhodl, že i kvůli sobě zkusím přepsat svoje poznámky do nějakého povídání. Trvalo to dlouho, ale nakonec se mi v únoru podařilo podle semináře vytvořit něco jako přednášku. Je zde volně k dispozici, za podměty a připomínky budu rád, i když to vypadá, že já sám ji už asi potřebovat nebudu.
Záznam z průběhu tématického bloku souvislosti.
 |
Poslední změna |  |