Dostali jsme se k dějepisu a tím, ke společenským vědem, kde spolehlivost našich souvislostí klesá, z matematické jistoty k dějepisným dohadům. Význam souvislostí se tím nezmenšuje, spíš naopak, protože na rozdíl od jednotlivých fyzikálních zákonů, které přece jenom umožňují řešit omezený počet úloh, jsou nesouvislé dějepisné útržky (například data) téměř k ničemu. Teprve související údaje mohou vytvořit napínavou detektivku, kterou historie nesporně je (vždyť na ní pracovaly nejlepší mozky lidstva), nebo poskytnout často zmiňované pochopení toho, proč po sobě Izraelci a Palestinci pořád střílí a jak mohli Němci pustit Hitlera k moci.
Hledání mnoha souvislostí je však mnohdy spíše než výsledkem nějakého exaktního (a k výsledkům vždy vedoucího) postupu, náhodou nebo zvláštním nadáním, která asi nemá daleko k tomu, co se v umění pojmenovává jako talent.
Pohled na známá fakta z nečekaného úhlu je náplní a ospravedlněním většího počtu dějepisných než fyzikálních knih.
Posledním pozůstatkem Římské říše byla dědička její východní poloviny - Byzantská říše s hlavním městem Byzancí, nazývané také Cařihradem (dnes turecký Istanbul). Ve formě byzantské říše přežila východní polovina svou západní sestru o tisíc let. Těch tisíc let jsou historií postupného pomalého úpadku, kdy se její rozloha i moc pomalu zmenšovala, v šestém století ji patřila většina Středomoří a aspirovala na obnovu celého Říma, pak ji Arabové vzali severní Afriku a Přední východ, po bitvě Manzikertu přišla o malou Asii a při křížových výpravách bylo její hlavní město poprvé dobyto – křižáky. Přesto trvala až do roku 1453, kdy byl Cařihrad dobyt Turky (mimochodem i zásluhou prvního obléhacího děla) a celou dobu zůstávala centrem starověko-středověké řecké křesťanské vzdělanosti.
Dobytí Cařihradu mělo pro Evropu katastrofální následky – Turci si uvolnili ruce a začala dvě století jejich nájezdů na střední Evropu.
Existují ale i další důsledky, pro Evropu pozitivní.
a) Turci pomohli odstartovat renesanci
Dobytý Cařihrad opustilo velké množství křesťanů, hlavně velká část intelektuální elity, která přechovávala přímé kulturní dědictví starověku. Přinesli sebou do Itálie jednak některé starověké rukopisy (do té doby považované za ztracené nebo zcela zapomenuté) a také svůj rodný jazyk – řečtinu, která jim umožňovala studovat uchované dědictví v originálním jazyce. Tento příval pomohl vzbudit zájem o starověk a zpřístupnil a zpopularizoval mnohé zapomenuté poznatky (například prý i Eratosthenovo měření poloměru Země. Zda o něm věděl Kolumbus však není jisté).
b) Turci pomohli odstartovat velké mořské objevy
Jedním z prvních důsledků tureckých úspěchů bylo přerušení obchodních cest z Evropy do Orientu. Následovalo zdražení orientálního zboží, oslabení italských států, které tento obchod zajišťovaly, a usilovná snaha o nalezení jiných cest námořních cest na Východ. Všechny první zámořské výpravy byly vedeny touto snahou (a portugalské výpravy taky končily velkým obchodním ziskem) – nalézt novou cestu do Indie, obnovit obchod a vydělat.
Zajímavé srovnání nabízí ve stejné době Čína. Nejmocnější stát tehdejšího světa postavil obrovské a na tehdejší dobu technicky skvělé loďstvo (velikost čínských lodí až 100 m překonali Evropané až v 19. století, rozdělení lodí vodotěsnými přepážkami se začalo používat ještě později), se kterým podnikl několik zámořských cest. Číňané se dostali až do Afriky (dokonce přivezli svému císaři živou žirafu). V důsledku palácových intrik však byly výpravy ukončeny (loďstvo pak prý dokonce zničeno) s jednoduchým zdůvodněním – není nutné pokračovat, protože se ukázalo, že není možné nalézt nic, co by čínský císař již neměl.
2. Dobytí Ameriky a chřipka
Když jsme u zámořských výprav mohli bychom se zmínit i o dobývání amerických říší. Technická převaha, báje o příchodu bílých Bohů, občanská válka v Incké říši – to jsou skutečnosti, jejichž význam pro rychlé odbytí Ameriky se zdůrazňuje pořád. Na jinou biologickou souvislost se zapomíná.
Velkým pomocníkem španělských dobyvatelů byly nakažlivé nemoci. Díky západo-východnímu tvaru a čilému obchodování se v Euroasii šířily nakažlivé choroby daleko snadněji než v Americe, kde musely překonávat různé podnební pásy a nízká mobilita Indiánů jim také nepomáhala. Obyvatelstvo Evropy tak bylo vůči mnoha chorobám daleko odolnější než obyvatelstvo Ameriky (mnoho z nich v Americe vůbec neexistovalo). Se Španěly přišla do Ameriky i chřipka, neštovice, malárie a tyfus a Indiáni umírali po statisících. Počet inckého obyvatelstva Peru se během padesáti let po příchodu Španělů snížil z 9 miliónů na necelé dva.
3. Mongolský mír a cestování
Cestování je vůbec zajímavá věc. Podpory se mu dostává často ze zcela nečekaných stran. Mongolská expanze na začátku 13. století patří k nejhorším katastrofám v dějinách. Vybíjení civilistů, srovnávání dobytých měst se zemí, praktikovala Mongolové v míře, dosažené až o mnoho století později. Právě mongolská nadvláda bývá často uváděna jako důvod ruského civilizačního zaostávání za Západní Evropou. Přesto Mongolové Evropě prospěli. Století, které po jejich expanzi následovalo přineslo Evropě první velké středověké cestovatele (nejznámější je Marco Polo). Využívali právě „mongolského míru“ na souvislém mongolském panství, které se táhlo od Předního Východu až do Číny a přinášelo cestovatelům bezpečí a jistotu. Zprávy těchto cestovatelů o neuvěřitelném bohatství Východu určitě pomáhalo hnát o dvě století později Španěly na západ a Portugalce na jih.
4. Logaritmy
Ještě na chvilku se vrátíme k matematice. Možná jste slyšeli o logaritmických pravítkách, které se do sedmdesátých let minulého století používaly místo kalkulaček. Trochu trénovaný člověk s jejich pomocí dokáže násobit nebo dělit třímístná čísla stejně rychle jako na kalkulačce. Logaritmické pravítko využívá vlastnost logaritmu – matematické funkce, která dokáže převést násobení na sčítání a dělení na odčítání
Platí matematická věta: Logaritmus ze součinu dvou čísel se rovná součtu logaritmů z obou součinitelů. Pokud chci vynásobit 123 a 456, stačí si najít jejich logaritmy a ty sečíst, když zjistím, ke kterému číslu patří výsledný logaritmus, mám i výsledek násobení. Logarimické pravítko odstraňuje nutnost hledání logaritmů, protože stupnice je sama logaritmická. Násobení tedy probíhá tak, že najdete obě čísla na pravítku, postavíte je k sobě a ony vám ihned ukáží výsledek. Tohle vysvětlení je samozřejmě nepochopitelné, protože je nutné pravítko alespoň vidět, ale celý postup je opravdu takhle jednoduchý.
Objev logaritmu přišel ve chvíli, kdy byl nejvíce potřeba – rozvíjející se obchod po objevu Ameriky a cesty do Indie, stavba lodí, projektování vyžadovalo mnoho výpočtů a tak se hledaly cesty, jak počítání zjednodušit. Logaritmy takové zjednodušení přinesly, čímž pomohly obchodu a technice, ale i samotné matematice, protože věda, která přináší takové užitečné výsledky si zasluhuje určitě větší pozornost.
?? Otázky na další souvislosti:
Ø Proč překonání feudální rozdrobenosti proběhlo daleko dříve v západní Evropě než v Evropě střední?
Ø Státní zřízení ve starověkém Řecku (malé městské státy) se výrazně lišilo od daleko větších říší, které vznikaly v Egyptě nebo Mezopotámii. Zkus najít možné příčiny.
Ø Ve fyzice jste se učili o soustavě jednotek SI. Vznikla po francouzské revoluci a v Evropě byla zavedena v 19. století. Proč ne dříve?
Ø (Tahle je spíš na knihu) Proč vznikla věda právě v Evropě, když Čína i Indie byly dlouho daleko rozvinutější?
Ø Židé mají obecně pověst bohatých vydřiduchů. Zkus najít historické důvody, tohoto předsudku.