Jak se vzdalujeme od fyziky, naše souvislosti zvolna mění svůj charakter. Z vnitřní jednoty podobných nebo dokonce stejných jevů se dostáváme k souvislosti jako možné spojitosti mezi různými jevy. U zbývajících přírodních věd jsou tyto spojitosti většinou dobře podloženy a dokumentovány.
Mnoho zeměpisných a biologických souvislostí je jenom aplikací fyzikálních zákonů na zeměpis nebo biologii. Je to způsobeno tím, že fyzika a její zákony jsou jevištěm, na kterém oba tyto předměty odehrávají svoje představení. Že jeviště hru silně dotváří je myšlenka poměrně přijatelná.
1. Počasí a podnebí
Když jsem byl malý a ještě existovalo Československo, často jsem po předpovědi lamentoval, že Slováci mají lepší počasí – často se v zimě stávalo, že měli větší zimu než my, a v létě u nich bývala větší horka. Rozdíly nebyly příliš velké, všimnout jsem si jich ale stačil. Podstatněji je tento rozdíl vidět, když porovnáte počasí v Moskvě a Londýně. Zatímco v Moskvě nejsou dvaceti stupňové zimní mrazy výjimkou, v Londýně jsou velkou vzácnosti, a stejné je to s letními třicetistupňovými vedry. V Moskvě jsou rozdíly léto – zima obrovské (pevninské podnebí), v Londýně jsou daleko menší (oceánské podnebí).
Tento rozdíl se dá dokumentovat i v jiných částech světa (třeba mezi New Yorkem a Chicagem). Důvod tohoto rozdílu je jasný oceán zmenšuje rozdíly mezi létem a zimou. Zdůvodnit proč je jednoduché. Voda má obrovskou tepelnou kapacitu, trvá tedy dlouho než se zahřeje (na jaře a v létě bude teploty snižovat), a stejně dlouho trvá než vychladne (v zimě teploty okolí zvyšuje). Větší tepelná kapacita není jediným důvodem tohoto jevu. Velký podíl na něm má i fakt, že pevnina se prohřívá do velice malé hloubky (už v hloubce 1m je celý rok stálá teplota, věčně zmrzlá půda na Sibiři neroztává ani v letních třicetistupňových vedrech), zatímco voda v moři se prohřívá do hloubky i několika metrů (za což mohou jistou měrou i vlny).
Oceán však neovlivňuje u podnebí pouze rozdíl mezi zimou. Mořská voda nestojí na místě, ale neustále proudí a tak může přenášet teplo na obrovské vzdálenosti. Nejznámějším (a nejdůležitějším) příkladem je Golfský proud, který k evropským břehům přivádí teplou vodu z Mexického zálivu. Od ní se ohřívá vzduch, který proudí nad Evropu a dík tomu má Evropa o pět stupňů vyšší průměrnou roční teplotu než stejné oblasti na východním pobřeží Severní Ameriky, které ovlivňuje naopak studený …
Oceánské proudy ovlivňují život i jinak. …. proud komplikuje lodní dopravu u Amerického pobřeží, protože přináší ledovce. Má na svědomí i Titanik. U evropského pobřeží, kam teče voda z teplých oblastí žádné ledovce nejsou.
Golfský proud pak ulehčil objevení Ameriky, protože ulehčil Kolumbovy návrat zpět. (Na druhou stranu ho ovšem ztěžoval, protože při plavbě na úrovni Francie už musíte plaout proti proudu.)
Dalším případem vlivu mořských proudů na pevninu je vznik pouště Atacama na západním pobřeží Jižní Ameriky, zmiňovaný v úvodním testu. Poušť na oceánském pobřeží najdete i v Africe – opět v místech, kde teče studený mořský proud.
Občasným problémem při zkoušení ze zeměpisu bývá letní a zimní monzum. Někomu se plete, kdy a kam fouká jaký vítr. Odvodíme si to z fyziky. Nejdříve léto. Několik odstavců nahoře jsme si říkali, že pevnina se ohřívá rychleji a více než moře a proto je v létě daleko teplejší. Teplý vzduch nad pevninou stoupá nahoru a protože jeho místo musí zaujmout jiný, nasává vzduch, který byl nad oceánem. Vítr tedy fouká od oceánu na pevninu a protože vzduch je vlhký, prší.
Opačná situace je v zimě. Teplejší vzduch je nad oceánem a proto vítr fouká z pevniny na moře. Protože se nad pevninou pohybuje jen pevninský suchý vzduch, příliš neprší.
?? Otázky
Ø Proč jsou největší rozdíly mezi denní a noční teplotou na pouštích?
Ø Proč průměrně prší více na horách?
Ø U většiny hor existuje návětrná (z vlhká) strana a závětrná (daleko sušší) strana. Proč?
Ø Většina řek, které na severní polokouli tečou severo-jižním směrem má daleko strmější západní břeh (nejznámějším příkladem je Dněpr, jehož pravý břeh chtěl Hitler využít ke zbudování východního valu). Řeky tekoucí jižně-severním směrem mají naopak strmější břeh východní. U řek tekoucích východo-západním směrem, žádné takové rozdíly nejsou. Proč?