Zpět na Mámův svět

Úvod do Win95/98/NT

Způsob fungování a odstraňování chyb ve Windows vychází ze způsobu, jakým jsou oba systémy udělány. Windows 95/98 jsou přímým pokračovatelem stařičkého DOSu a Windows 3.11, jedním ze základních požadavků, které byly při jejich vývoji zřejmě kladeny byl požadavek zpětné kompatibility, tzn. všechno, co běželo pod DOSem musí běžet pod Windows.

Dalším faktem, který ovlivňuje funkčnost systému je zachování velkého množství staršího kódu v nových verzích. I když to Microsoft popírá, najdou se v Windows 95 kusy DOSu z poloviny osmdesátých let.

Třetí problémem je snaha Microsoftu, aby systém pokryl, co nejvíce a dokázal pokud možno všechno (naposledy je to snaha o zamontování internet Exploreru do Windows 98). Následkem toho je systém příliš velký a příliš nepřehledný pro solidní ladění.

Čtvrtou nevýhodou je snaha Microsoftu o co největší znepřístupnění systému pro ostatní firmy. Microsoft samozřejmě podporuje vývoj aplikací pro Windows, ale selektivním způsobem. V systému jsou prý služby dvojího druhu, jednak veřejné (ty může využívat každý program) a jednak neveřejné (ty můžou využívat pouze programy, které napíše někdo, kdo o nich ví - tedy Microsoft). To je částečná odpověď na otázku zda jsou Microsftí aplikace nejlepší - alespoň pokud jde o přizpůsobení systému určitě.

Pátou věcí je snah Microsoftu o neustálé zavádění nových standardů. Jelikož je v současné době Microsoft v monopolní pozici, může své standarty vnucovat světu a tomu samozřejmě působí problémy na přestupovat (Microsoft to samozřejmě nikomu neulehčuje), které Microsoft nemůže mít, když standarty sám vymýšlí. Důsledkem jsou neustálé změny, které znamenají další a další kusy programu a tím větší systém.

Všechny tyto důvody (u Windows 95/98 a Windows NT různou měrou) vedou k tomu, že Windows jsou nestabilní a bohužel ne zcela deterministické (stejný postup nemusí vždy vést ke stejnému výsledku). Kdo se nerozloučí s představou systému, který nastaví určitým způsobem a on tak bude fungovat, nikdy se s Windows pracovat nenaučí. Windows (obě verze) žijí v přeneseném smyslu určitým životem a nikdy nejsou stejné jako před půl hodinou. Fungují trochu jako počasí malá změna může mít dalekosáhlé důsledky v jiné oblasti. (Nádherný příklad: Instaluji svoje Win95 z diskety z holým DOS, vždy po dvojím pádu při instalaci síťové karty bez dalších problémů. Od chvíle kdy jsem na disketu s DOSem přidal ovladač CD ROM mi nešla nainstalovat zvuková karta, se kterou nebyly do té doby žádné problémy. Síťovka na druhé straně instalaci neshodila. Odhalit takovéto souvislosti je podle mě nad lidské síly.)

Jednou z příčin jsou registry. Je to soubor do, kterého systém zapisuje veškeré informace (jak se má, který program spustit, co má být na ploše, kolik je uživatelů, který soubor jste měli otevřený naposled ...). Například při instalaci nového programu se v registry objeví sto i několik tisíc nových položek. Ačkoliv se při odinstalování program tváří, že tohle všechno z registry snaže, není to skoro nikdy pravda a většinou tam všechno zůstane jako zbytečný odpad, do kterého se nikdo nepodívá a který jen komplikuje prohledávání. Do registru si haldy zbytečných informací zapisuje i systém samotný, takže i počítač, do kterého nepřidáváte nic se postupně zpomaluje a stárne. Tomu se nedá zabránit jinak než novou instalací nebo tvrdým přepsáním registru jeho starší verzí, kterou si musíte schovat. Systém samotný Vám to nedovolí takže se to musí dělat zvenku.

Dalším zdrojem problémů je existence Windows 95/98 a Windows NT. Ačkoliv Micorosoft vyhlašoval, že vývojové nástroje pro Win32 jsou určeny pro oba systémy není to tak úplně pravda, hlavně ve WinNT nechodí všechno, co ve Windows95.

Poslední, co mi napadá je snaha Microsoftu, o co nejinteligentnější software, který by udělal spoustu věcí za Vás. Důsledkem jsou kromě podařených vlastností situace, kdy se program rozhodne, že chcete psát anglicky a nedá si to vymluvit. Stačí se při instalaci MS Interrnet Explorer ukliknout a nainstalovat jeden adresář na jiný disk a musíte reinstalovat systém, protože od tohoto okamžiku všechny Microsoftí aplikace poznají, že právě tam chcete mít nainstalováno vše od Microsoftu a v případě některých komponent si to nedají vymluvit. Odinstalovat MSIE nepomůže, protože tato informace je někde napsaná a Microsoftí instalátory ji vždy spolehlivě najdou, zatímco já ani pomocí prohledávání registru ne. Podobné problémy Vás čekají pokud budete chtít mít na disku najednou starší i novější verzi nějakého programu.

Důsledky jsou jasné. Při správě Windows platí základní pravidla:

  1. Co fungovalo včera už dnes fungovat nemusí.
  2. Co včera nefungovalo už dnes fungovat může.
  3. Nikdy se nedá říct, jaké důsledky bude mít jakákoliv Vaše akce.
  4. Důsledky se můžou objevit i za dost dlouhou dobu.
  5. Často je hloupá úvaha naprostého amatéra daleko blíž pravdě než názor zkušeného uživatele (Sám jsem taky skoro BFU a občas na windows potřu zkušené informatiky).
  6. Pokud to funguje tak se v tom moc nešťourejte.
  7. Nepouštějte příliš často různé systémové nástroje (defragmentace, scandisk), hlavně ne když systém dělá něco jiného (kombinace defragmentace a normální práce je prý vražedná).

Možná to z úvodu vypadá, že ten systém fungovat nemůže. To není pravda funguje často i docela spolehlivě, ale ne způsobem, který bysme očekávali od stroje. Je to spíš trochu dítě. které Vás většinou poslechne, ale občas si postaví hlavu. Dokonce se časem dostanete do stavu, že budete svým windowsům rozumět jako dítěti. Budete vědět, že po nich nemůžete chtít všechno, ale už Vám to nebude vadit, protože po kterém dítěti můžete chtít všechno?

Poslední změna 14.7.2001